Spiritualita
„K tobě se utíkám, Hospodine, ať nejsem zahanben navěky!“ – řádové heslo
Svatá Anežka Česká (1211 – 1282)
Česká princezna a dcera českého krále Přemysla Otakara I., patronka českých zemí, zakladatelka křižovníků.
I když byla v mládí několikrát zasnoubena, rozhodla se, ovlivněna sv. Františkem a sv. Klárou s níž si dopisovala, založit v Praze na Františku kláštera klarisek, do kterého sama vstoupila a následně se stala jeho představenou. Inspirovaná mimo jiné svou sestřenicí sv. Alžbětou Uherskou a svou tetou sv. Hedvikou Slezkou založila v roce 1233 špitál, později přeměněný na samostatný řád (křižovníci), který se začal věnovat nemocným, opuštěným, starým, sirotkům, poutníkům a studentům. I když žila hlubokým duchovním životem za zdmi kláštera, snažila se tímto způsobem prakticky pomáhat svým bližním v jejich obtížích. Pro křižovníky je nejen jejich zakladatelkou, ale také tou, která jim určila jedno z jejich důležitých poslání, tedy péči o potřebné.
Svatý Augustin (354 – 430)
Mnich, biskup, učitel církve, antický spisovatel. Duchovní otec, narozený v čase pozdní antiky v severoafrickém městě Thagaste.
Prožil velmi bouřlivé mládí, posléze ale prodělal konverzi obrátil se na křesťanství, stal se mnichem a následně velkým teologem církve v čase pozdní antiky. Sepsal několik spisů z nich nejznámější spis „Vyznání“ je stále čten a je inspirací pro duchovní život mnoha křesťanů. V roce 397 sestavil řeholi (pravidla pro život v klášteře), jíž se řídí nejenom křižovníci s červenou hvězdou, ale také další řády (dominikáni, augustiniáni, premonstráti, milosrdní bratři, aj,). I dnes je považován za největšího a nejvlivnějšího církevního otce Západu. Křižovníci se do dnešních dnů řídí pravidly, které sepsal a snaží se též naplňovat jeho odkaz při hlásání Kristovy radostné zvěsti ve světě.
Svatý František z Assisi (1182 - 1226)
Řeholní bratr, jáhen, mystik. V mládí příslušník zlaté mládeže, který se po nevydařeném vojenském tažení a těžké nemoci obrátil ke Kristu.
Zřekl se dřívějšího života a spolu se svými přáteli založil klášter, pro který sepsal pravidla života (řeholi). Také prostřednictvím sv. Kláry ovlivnil a inspiroval sv. Anežku Českou. Málo známým dědictvím po tomto světici je tradice stavění betlémů. Pro svůj kladný vztah k přírodě a všemu stvoření je považován za patrona všech, kteří mají blízko k ekologii a šetrné péči o přírodu. To je i cílem křižovníků při správě polí, lesů, rybníků a luk. Šetrně hospodařit na těchto svěřených statcích a jejich výnosů užívat k rozvoji duchovního a hospitálního poslání řádu.
Úcta
Spiritualita řádu se objevuje už v jeho názvu odkazujícím na dřevo spásy – svatý Kříž. Křižovníci se úctou k němu hlásili k odkazu špitálnictví ve Svaté zemi, ačkoli v ní nevznikli a lze jen spekulovat, zda se někteří z prvních členů řádu křížových výprav osobně zúčastnili. Rytířský charakter řádu nicméně reprezentuje kult sv. Jiří, Hippolyta, Martina, Floriána a Šebestiána. Mezi řádové slavnosti se řadí 3. květen, kdy si křižovníci připomínají nalezení svatého Kříže svatou Helenou, matkou císaře Konstantina Velikého, a Povýšení svatého Kříže slavené 14. září. Krom svatého Kříže byly předmětem úcty i ostatní nástroje Kristova utrpení. V době barokní zaznamenal rozkvět též kult pěti svatých ran Kristových, jehož propagátorem byl velmistr Pospíchal. Zaměření na umučení Páně se pak projevuje i v úctě k utrpení jeho Matky – Panny Marie Bolestné.