Probošti na Chlumu sv. Máří

1. ANTONÍN FRANTIŠEK HELM

Původně komendátor v Chebu, za jeho působení byla chlumská fara povýšena roku 1687 na proboštství. Vlastními náklady přispěl k výstavbě dnešní Milostné kaple, v které byl i pohřben.

2. JAN JIŘÍ VOJTĚCH KAPLÁNEK

Původem ze Strakonic, byl oficiálem hradecké konzistoře a děkanem v Chrasti u Chrudimi. Proboštem na Chlumu se stal 10. března 1691. Položil základní kámen ke stavbě kostela, avšak dokončení stavby se nedočkal. Zemřel na Chlumu 23. prosince 1698 a je pohřben v Milostné kapli. Této kapli daroval roku 1694 malou stříbrnou monstranci.

3. JAN FRANTIŠEK RIVOLA

Narodil se roku 1649 v Polné, nejprve byl farářem v kostele sv. Valentina v Praze, později v Dobřichovicích. Do funkce probošta na Chlumu byl jmenován 8. dubna 1699. O Letnicích 11. května 1701 posvětil nynější chrám Nanebevzetí Panny Marie na Chlumu sv. Maří. Zemřel 22. července 1734 jako probošt na Hradišti sv. Hippolyta u Znojma ve věku 89 let.

4. BALTAZAR LANGER

Původem z Nysy ve Slezsku, působil jako sekretář arcibiskupa Jana Bedřicha z Valdštejna. Od roku 1701 proboštem na Chlumu a to až do své smrti 4. prosince 1709. Dle křižovnické mortualy byl mužem svatého života, neboť při pohřbu 8. chlumského probošta Jana Ondřeje Sengera, tj. 25 let po Langerově smrti, bylo jeho tělo shledáno naprosto neporušené.

5. JAN KAREL PELLET DE HUNDT

Narodil se roku 1665 v Plané, zprvu byl farářem v Pšově, poté děkanem v Tachově. Proboštem na Chlumu se stal 15. ledna 1710, ale již po roce byl povolán na dvůr polského krále Fridricha Augusta Saského jako rada a almužník. Nazpět se vrátil roku 1774. Zemřel 3. června 1725 jako komendátor v Chebu a byl pohřben v tamním křižovnickém chrámu sv. Bartoloměje.

6. FRANTIŠEK ANTONÍN CROCIN DE DRAHOBEYL

Narodil se roku 1660 v Sušici, nejprve působil jako farář ve Starém Kníně, poté od roku 1714 na Chlumu. Zemřel jako komendátor v Mostě dne 6. března 1744.

7. JAN TOMÁŠ FRANTIŠEK SEITZ

Působil od roku 1696 jako farář v Karlových Varech, později v Hodonicích na Moravě. Chlumským proboštem se stal 17. listopadu 1715, zemřel 10. ledna roku 1720 nebo 1721. Pohřben byl v Milostné chlumské kapli.

8. JAN ONDŘEJ SENGER

Narodil se roku 1682 v Kynšperku nad Ohří, působil jako řádový sekretář a později také jako sekretář jedné z delegací na dvoře papeže Klementa IX. Tuto funkci zastával společně s tachovským děkanem Sebastianem Trägerem, který ovšem na římské misi zemřel a byl pohřben v tamním kostele sv. Vavřince. Roku 1721 se stal proboštem na Chlumu. Zemřel 23. března 1734 a byl pohřben v Milostné kapli. Za jeho působení byl zřízen pro tuto kapli oltář dle návrhu Eliase Dollhopfa.

9. JULIUS FRANTIŠEK PELLET DE HUNDT

Bratr 5. chlumského probošta, narodil se roku 1688 v Plané. Byl farářem v Mostě a děkanem v Tachově. Ve funkci probošta na Chlumu působil od roku 1734 po deset let. Pellet objednal u Eliase Dollhopfa kazatelnu pro poutní kostel Nanebevzetí Panny Marie. Smrt ho zasáhla ve funkci mosteckého komendátora 11. března 1749 ve věku 81 let.

10. VÁCLAV ZIKMUND OTTICZKÝ

Narodil se roku 1691 na křižovnickém panství v Tursku, stal se děkanem v Karlových Varech a od 3. září 1744 až do roku 1748 působil jako probošt na Chlumu. Zemřel jako komendátor v Bratislavě 4. února 1750 ve věku 59 let.

11. JULIUS FRANTIŠEK WAHA

Narodil se roku 1697 v Karlových Varech. Zprvu působil jako sekretář Řádu, poté byl pražským řádovým novicmistrem a později děkanem v Lokti. Chlumským proboštem byl jmenován 17. srpna 1748. Roku 1749 nechal zhotovit korunky pro milostnou sochu Panny Marie s Ježíškem. Dne 13. dubna 1750 byl zvolen velmistrem Křížovnického řádu. Zemřel v Praze 22. prosince 1754.

12. FRANTIŠEK JOSEF TUNCKL

Narodil se roku 1690 v Plané, působil jako kaplan v Chebu, kde zažil obléhání města Francouzi. Chebská komenda tehdy utrpěla značné škody. Proboštem na Chlumu byl od roku 1750 do 11. září 1755, kdy zde zemřel. Je pochován v Milostné kapli.

13. FRANTIŠEK JOSEF PFEIFFER

Narodil se roku 1695 v Broumově, působil nejprve jako kazatel v křižovnickém chrámu sv. Karla Borromejského ve Vídni, poté jako děkan v Lokti a následně byl jmenován převorem pražského kláštera. V letech 1755 – 1763 působil ve funkci probošta na Chlumu, po rezignaci se vrátil do pražského konventu, kde také 12. října 1768 zemřel jako senior Řádu. Za sedmileté války „utrpěl od Prusů mnohé příkoří“.

14. ANTONÍN MOHR

Narodil se roku 1702 v Podbořanech, byl farářem v rakouském Rabs, později v Kynšperku a v letech 1756-1763 převorem pražského konventu. Od 7. července 1763 byl proboštem na Chlumu, kde zemřel na Velký pátek dne 17. dubna 1767. Byl posledním z proboštů, pohřbených v Milostné kapli.

15. VÁCLAV BEDŘICH HLAWA

Narodil se roku 1715 v Praze, působil v Pšově na Mělnicku, v letech 1767-1784 pak jako probošt na Chlumu. Pro tamní oltář Milostné kaple nechal zhotovit skvostné oltářní desky a stupňovité podstavce pod svícny. Zemřel jako probošt na Hradišti sv. Hippolyta 13. září 1789 ve věku 74 let.

16. JAN KRISTIÁN WERNER

Narodil se roku 1720 ve Vídni, byl děkanem v Karlových Varech a v letech 1784-1788 proboštem na Chlumu, kde také 11. května onoho roku zemřel. Byl pochován na starém hřbitově pod ambity.

17. JAN JOSEF MAYER

Narodil se roku 1723 ve Slavkově, byl farářem v Pšově a v letech 1788-1802 chlumským proboštem. Zemřel tamtéž 24. ledna ve věku 79 let.

18. FILIP NEUMANN

Narodil se roku 1747 v Broumově, působil zprvu jako děkan v Karlových Varech a později, v letech 1802-1813 jako chlumský probošt. Zemřel na Chlumu 21. září. Za jeho působení vyhořel 1. května 1804 pivovar.

19. JOHANN NEPOMUK MATHIAS HUBER

Narodil se ve Vídni roku 1750, působil zprvu jako farář v jihomoravských Popicích, později jako děkan v Tachově. Dne 5. ledna 1814 se stal proboštem na Chlumu a působil zde až do 14. září 1815, kdy byl jmenován komendátorem v Mostě, kde zemřel jako senior Řádu dne 28. března 1827. Za jeho působení bylo proboštství načas přeměněno ve vojenský špitál a probošt sám musel bydlet v bytě kantora. Probošt Huber dal zhotovit tzv. velkou chlumskou monstranci.

20. VOJTĚCH DVOŘÁK

Narodil se roku 1760 v Praze, zprvu působil jako vojenský kaplan, později jako farář u sv. Františka v Praze a dále pak v Kynšperku nad Ohří. Dne 8. října 1815 byl investován proboštem na Chlumu, kde zemřel 17. prosince 1820. V jeho ložnici ve východním křídle proboštství vedle místa, kde pod schodištěm stávala skupina Olivetské hory, prý byly ještě ve 20. letech 20. století patrné dva otvory ve stropě po kulkách, kterými se ho kdosi snažil usmrtit.

21. FRANTIŠEK ZBRASLAVSKÝ

Narodil se roku 1763 ve Skuči, působil jako farář v Popicích a v Kynšperku nad Ohří. Od 10. dubna 1821 působil ve funkci faráře a probošta na Chlumu sv. Maří, kde nechal vykopat novou studni pro francouzskou proboštskou zahradu a starou studnu, zbudovanou v nádvoří proboštství, dal 20. června 1830 zrušit. Zemřel náhle na schodišti 21. července 1830.

22. EMANUEL FRONEK

Narodil se roku 1782 ve Vyšnopoli, působil ve funkci děkana v Lokti, převora pražského konventu a v letech 1830-1834 jako probošt na Chlumu. Poté přešel do Mostu a následně na Hradiště sv. Hippolyta u Znojma, kde zemřel jako řádový senior 28. dubna 1860 ve věku 78 let.

23. ANTONÍN WAGNER

Narozen roku 1786 v Kaidling, zprvu působil jako farář v Kynšperku nad Ohří, ale 19. dubna 1835 byl jmenován proboštem na Chlumu, kde působil až do roku 1844. Zemřel jako komendátor v Chebu dne 11. dubna 1852.

24. JOSEF MEISEL

Narodil se roku 1792 v Trubšicích, byl farářem v Kynšperku a v letech 1845-1861 proboštem na Chlumu. Za něho bylo na Chlumu provedeno odloučení desátků a zrušen výnos z piva. Zemřel náhle 11. ledna 1861. Díky jeho postavě se na Chebsku tradovalo úsloví „dick wie der Kulme Probst“ – „tlustý jako probošt na Chlumu“.

25. JOSEF LAUBE

Narodil se roku 1800 v Karlových Varech, působil jako farář v Popicích a děkan ve svém rodišti. Úřad chlumského probošta zastával v letech 1861-1871. Zemřel ve funkci chebského komendátora dne 7. února 1877.

26. JOHANN ZIMMER

Narodil se v Buchau roku 1805, působil jako farář v Kynšperku nad Ohří a v Pšově a v letech 1871 – 1881 na Chlumu jako probošt, kde byl na svatodušní pondělí stižen mrtvicí a o týden později, dne 11. června zemřel.

27. KARL EMELE

Narodil se roku 1808 v Laibach v Illyrii, byl farářem v Popicích a děkanem v Lokti. Jako probošt působil na Chlumu v letech 1881-1886. Dne 3. prosince 1886 rezignoval a poté přešel do pražského konventu, kde dne 25. září 1896 ve věku 88 let zemřel.

28. JOSEF DOBNER

Narodil se roku 1825 v Tachově, působil zprvu jako děkan v Karlových Varech a v l. 1887-1888 jako chlumský probošt. Dne 12. září 1888 byl jmenován komendátorem vídeňské křižovnické komendy, kde také 14. září 1899 zemřel.

29. KASSIÁN FISCHER

Světlo světa spatřil na Chlumu sv. Maří, působil jako farář v Popicích, děkan v Lokti a v letech 1888-1893 jako probošt na Chlumu, kde zemřel 17. července 1893.

30. VAVŘINEC REINL

Narodil se roku 1834 v Pochlovicích, působil jako novicmistr, později jako farář v jihomoravských Hodonicích. Od 4. prosince 1893 působil ve funkci chlumského probošta, za jeho éry prodělalo proboštství i kostel generální rekonstrukci, ambity dostaly novou výmalbu zastavení křížové cesty a byly opatřeny výjevy z dějin poutního místa. Náklady na tyto úpravy byly hrazeny z prostředků kostela Všech svatých v pražském Slivenci. Probošt Reinl zemřel na Chlumu 23. srpna 1897.

31. JOSEF PFOB

Narodil se roku 1842 v Perninku, působil jako děkan v Lokti a v Tachově. Proboštem na Chlumu byl v letech 1898-1900, poté odešel do Vídně, kde zastával post komendátora. Na tento úřad rezignoval 12. prosince 1919 a následně odešel do pražského konventu, kde oslavil 15. června 1926 svou diamantovou primici. Zemřel jako senior Řádu dne 5. dubna 1932 a byl pohřben na řádovém hřbitově v Hloubětíně.

32. JOSEF BERGMANN

Narodil se roku 1847 v Lusdorf, zprvu působil jako kaplan a poté i děkan v Karlových Varech. Dne 26. září 1900 byl jmenován chlumským proboštem. Pro poutní místo nechal zhotovit sochy sv. Terezie, Sv. Antonína, sv. Josefa a sv. Františka. Nechal též zhotovit vitráž s obrazem sv. Anežky pro průčelní okno Milostné kaple a tři fresky Kristových zázraků pod varhanní kruchtou v kostele. Mimo to dal restaurovat obrazy v presbytáři kostela a obrazy z dějin Chlumu v Milostné kapli. Dne 21. ledna 1921 byl jmenován komendátorem ve Vídni, odkud přesídlil v pozici komendátora do Chebu, kde 20. února 1932 zemřel a byl tam i pohřben.

33. JOSEF GROŠ

Narodil se roku 1862 v Praze, působil jako farář v Kynšperku, Pšově a Lokti. Proboštem na Chlumu byl od 29. prosince 1921, zemřel zde 15. dubna 1922.

34. RUDOLF ČAPEK

Narodil se roku 1865 v Německém Brodě, zprvu byl jmenován Kaplanem v Kynšperku, poté katechetou v Karlových Varech – Rybářích, působil jako farář v Řevnicích u Prahy a od 28. dubna 1923 jako probošt na Chlumu. Dne 9. srpna 1928 byl jmenován komendátorem mosteckým a roku 1936 se stal generálním řádovým vikářem. Zemřel jako řádový senior 27. října 1954 a byl pohřben na řádovém hřbitově v pražském Hloubětíně.

35. STANISLAV PULČÍK

Narodil se roku 1874 v Příbrami, působil jako farář v Milhostově, později jako děkan v Tachově a farář v pražském Hloubětíně. Dne 9. srpna 1928 byl jmenován komendátorem a proboštem na Chlumu, kde působil až do 30. září 1938, kdy byl jmenován kaplanem při kostele sv. Antonína v Praze Holešovicích. Tři týdny poté byl jmenován duchovním v plicním sanatoriu na Pleši u Mníšku pod Brdy. Tam také 28. května 1950 zemřel. Byl pohřben na řádovém hřbitově v Praze Hloubětíně.

36. ERWIN KÜNZL

Narodil se roku 1905 v Chebu, proboštem na Chlumu byl jmenován po kaplanském působení v Praze, Lokti a ve Vídni dne 1. února 1939. Od 15. listopadu působil jako farář v Kynšperku nad Ohří. Roku 1946 opustil Řád z důvodů politických a odešel do Německa. Zemřel 8. listopadu 1978.

37. JAN NEPOMUK SAILER

Narodil se roku 1910 v Nejdku. Na Chlumu působil zprvu jako kaplan a to od 1. března 1939. Téhož roku, 24. června byl promován doktorem teologie a v zápětí dne 25. srpna byl ustanoven novicmistrem nově zřízeného noviciátu na Chlumu sv. Maří, jehož vznik byl pravděpodobně motivován snahou o udržení tradice německy hovořícího řádového dorostu, neboť český dorost byl za okupace zřízen v augustiniánském klášteře u sv. Tomáše v Praze. Sailer byl roku 1943 jmenován farářem, komendátorem a proboštem na Chlumu sv. Maří, ale z politických důvodů opustil roku 1946 Řád i republiku a odešel do Německa, kde zemřel 3. prosince 1994.

Po odchodu Jana Nepomuka Sailera roku 1946 již na Chlumu probošti jmenováni nebyli, poutní místo bylo spravováno pouze administrátory, kteří byli zprvu delegováni z řad křižovníků. Jimi byli v letech 1946-47 P. Bohumír Rákosník, O.Cr., v l. 1947-51 P. František Ladislav Kučera, O.Cr. a v l. 1951-56 P. Karel Brabec, O.Cr.

Koncem 50. let 20. století se duchovní správy na Chlumu ujali dominikáni, mezi nimž vynikal především P. ThDr. Metoděj Habáň. Chlum se tak až do poloviny 70. let 20. století stal významným formačním střediskem dominikánského řádu, kterým prošel i nynější pražský arcibiskup Dominik Duka.

38. JIŘÍ KOPEJSKO

Tradice chlumského probošta byla obnovena až 7. září 1995, kdy jím byl jmenován společně s titulem komendátora P. Jiří Kopejsko, O.Cr., který přišel na Chlum sv. Maří již 2. srpna 1975 a to v pozici administrátora. Roku 2001 byl 38. chlumský probošt jmenován velmistrem Rytířského řádu Křižovníků s červenou hvězdou.

Zdroj: Seznam proboštů Na Chlumu sv. Maří sestavený P. Janem Nepomukem Jiřištěm na základě údajů P. Rudolfa Čapka, O.Cr. a řádové matriky. Upravil Milan Němeček